Horská KVILDA

Zalesněný horský les se rozprostírá od Zhůří přes Zlatou Studnu na jih až k Černé Hoře, včetně hor Tetřev (Hanifberg), Lapka (Diebstein) a Antýgl, a byl od nepaměti známý jako "Gefielde", což znamená pláně (nivy, louky). Tento divoký a romantický kraj s průměrnou nadmořskou výškou 1070 m n. m. zůstával po staletí nedotčený a patřil Českému královskému dvoru. V roce 1318 jižní část lesa připadla klášteru Johanitů ze Strakonic, zatímco v roce 1345 severní část král Jan daroval městu Kašperské Hory. Toto dělení vedlo k prvním zmínkám o vnější a vnitřní nivě, což dalo vznik obcím Aussergefild a Innergefild. Katastrální území Horské Kvildy zahrnuje oblasti jako Zlatá Studna, Ranklov, Zhůří, Turnerovu chatu na Vydře, Výhledy, kopec Antýgl, Filipovu Huť a Vydří most na Hamerském potoce, s celkovou plochou 3074 ha. Horská Kvilda je nejmenší a nejvýše položená obec okresu Klatovy a pravděpodobně i celé Čechy, ležící na hranici okresů Klatovy a Prachatice. Představuje typickou horskou šumavskou obec s roztroušenou zástavbou, která je často navštěvovaná turisty. Nachází se u hory Antýgl a podél Hamerského potoka, poskytuje dostatek sněhu pro běžkaře a je křižovatkou turistických tras. Má bohatou historii sahající až do 14. století, kdy tudy vedla obchodní stezka ze Sušice přes Kašperské Hory do bavorského Pasova a kolem ní probíhalo rýžování zlata z Hamerského potoka. Bývalý Polaufův hostinec, dnes známý jako Hotel Rankl, dominuje obci. V Klostermannově románu "V ráji šumavském" zde vystupuje slavný Podhamerský sedlák, jehož pýchu krotil Rankelský Sepp. Rankl Sepp žil v osamoceném dvorci v nadmořské výšce 1100 m n. m., v oblasti často bičované vichřicemi a sněhem, kterou spisovatel nazval nejdrsnějším krajem celé Šumavy. 

Dvůr "U Daniela" byl jedním z významných statků v obci Horská Kvilda, která se nachází v centrální Šumavě. Tento dvorec patřil k nejstarším částem osídlení této oblasti. Po třicetileté válce, která probíhala v 17. století, se zde usazovali noví osadníci a dvorec "U Daniela" byl jedním z míst, kde se lidé znovu usadili a začali obnovovat život Historické prameny uvádějí, že v období třicetileté války a během morových let zde obyvatelé často trpěli, a dokonce podle ústních podání došlo k tomu, že všichni obyvatelé dvorce "U Daniela" kromě jednoho vymřeli. 
Po válce a během následného období se na Horské Kvildě postupně obnovovaly usedlosti a záznamy z daňových soupisů ukazují postupný nárůst počtu usedlostí v této oblasti. 
Dvorec "U Daniela" byl součástí širšího komplexu osad a samot v Horské Kvildě, který zahrnoval i další místa jako Polaufovy domy, Xanderovy domy a další. Celkově tvořil dvorec "U Daniela" významnou část historie a kulturního dědictví Horské Kvildy, reflektující život a těžké podmínky osadníků v této části Šumavy.